Schválením Pozměňovacího návrhu Staňka a Zahradníka došlo k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo

V souvislosti s novou podobou zákona o odpadech, kterou minulý týden schválila ve třetím čtení poslanecká sněmovna, se nyní diskutuje o některých kontroverzních schválených pozměňovacích návrzích. Jedná se především o pozměňovací návrh (PN) poslanců Staňka a Zahradníka. Piráti tento PN, který v podstatě umožňuje zpětné osvobození části odpadu od skládkovacích poplatků, nepodpořili, a jak na Výborech, tak na třetím čtení, byli proti, neboť de facto umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se doplatku stamilionových částek.

„Návrh umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se placení poplatků obcím a SFŽP tím, že odpady označí za využité na skládce a použité k výrobě výrobků, a to i zpětně. Vzpomeňme na tzv. Kauzu Čáslav u které se to přímo nabízí. Nově tímto dochází k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo formou tzv. zákazu pravé retroaktivity. Nedivil  bych se kdyby v této věci došlo k podání návrhu na zrušení této části zákona k Ústavnímu soudu ČR z důvodu rozporu s ústavním pořádkem ČR.“ okomentoval PN poslanec František Elfmark.

Odkaz na aktuální články:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hra-o-stamiliony-korun-stankuv-navrh-nahral-skladkarum/r~8a96d528fc1b11eaaabd0cc47ab5f122/?fbclid=IwAR3fyYZfLu3WdckZeJCODvts4BenV_Wd5ItCZ5yaQvUj5cQh9d9Ued2rB6M

Sněmovna odmítla pirátské návrhy na rychlejší konec skládkování. Nová oběhová legislativa je málo ambiciózní

Sněmovna odmítla pirátské návrhy na rychlejší konec skládkování. Nová oběhová legislativa je málo ambiciózní

Poslanecká sněmovna včera ve třetím čtení vyslovila souhlas se zákony z tzv. oběhového balíčku, které mají zlepšit nakládání s odpady. Piráti ale upozorňují na to, že je schválená legislativa nedostatečná. Předložil jsem celkem 29 pozměňovacích návrhů, mimo jiných na dřívější zákaz skládkování, zvýšení bezpečnosti na skládkách nebo zavedení poplatku za spalování. Ty ale plénum odmítlo. Zákony dle mého názoru postrádají prvky, které by napomohly větší recyklaci a byly opravdu pokrokové. Skládkovat tak budeme až do roku 2030 a monopol firmy EKO-KOM na sběr a recyklaci obalových odpadů také jen tak neskončí. Piráti ve svém úsilí ale nepoleví a budeme se i nadále zasazovat o recyklaci a maximální využívání materiálů, co máme. Pirátským mottem je: nejlepší odpad je takový, který vůbec nevznikne.

Cílem balíčku mělo být především převedení směrnic EU do české legislativy, snížení množství skládkovaného odpadu, zvýšení recyklace a celková modernizace hospodaření s odpady, výrobky s ukončenou životností a obaly. Tyto záměry ale zůstaly podle Pirátů do velké míry nenaplněny.

Nebyl schválen žádný z návrhů na dřívější ukončení skládkování. To znamená, že skládkovat využitelné odpady můžeme až do roku 2030. Doufal jsem ve schválení kompromisního roku 2027, který je podle Pirátů reálně dosažitelný a znamenal by nejen dřívější snížení negativních efektů skládek a více odpadu v recyklaci, ale de facto i více času na to, abychom se připravili na budoucí povinnosti vůči EU. Abychom dostáli evropským závazkům, musíme totiž v roce 2035 skládkovat méně než 10 procent komunálního odpadu a recyklovat 65 procent. V současnosti recyklujeme pouhých 38 procent a skládkujeme až 46 procent.

Naše pozměňovací návrhy mířily i na zvýšení bezpečnosti na skládkách zavedením povinného monitoringu. „Monitoring by umožnil například dřívější detekci požárů. Požadoval jsem rovněž, aby evidence odpadů na skládkách byla vedena a kontrolním orgánům zpřístupněna online, ani tyto návrhy však neprošly. Stejně jako třeba návrh na zavedení poplatku za energetické využití neupraveného směsného komunálního odpadu, který měl zabránit přesunu recyklovatelných odpadů ze skládek do spaloven a přispět k jejich recyklaci.

V zákoně o obalech potom největší problém vidím v nastavení podmínek pro vstup nových autorizovaných obalových společností na trh, kdy Ministerstvo životního prostředí sice tvrdí, že chce umožnit na tomto poli vznik konkurence, avšak podmínky získání autorizace tomuto tvrzení příliš neodpovídají. Obávám se, že monopol společnosti EKO-KOM tak bude pokračovat i nadále.

Naše snaha o zefektivnění nakládání s odpady nyní rozhodně nekončí. Zákon o obalech bude zanedlouho znovu otevřen kvůli implementaci směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, o kterou se  podrobně zajímáme a já jsem také této směrnice zpravodaj ve výboru pro životním prostředí.

František Elfmark, člen výboru pro ŽP

Zdroj: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/skladkovani-odpady-obehovy-balicek.html

Bude Nový akční plán přínosem pro cirkulární ekonomiku?

Bude Nový akční plán přínosem pro cirkulární ekonomiku?

Na posledním jednání Výboru pro životní prostředí ve sněmovně byl kromě jiného na programu i Nový akční plán pro oběhové hospodářství (OH) – sdělení Evropské komise, k němuž v květnu vydalo Ministerstvo životního prostředí rámcovou pozici.

Tento plán je součástí Zelené dohody pro Evropu, je provázán s novou Průmyslovou strategií pro Evropu a navazuje na akční plán z roku 2015. O jeho přijetí evropskou komisí jsem v článku na blogu informoval již v březnu letošního roku.

Nový akční plán pro OH má za cíl učinit Evropskou Unii celosvětovým lídrem oběhového hospodářství. Plán je to ambiciózní a obsahuje soubor návrhů a opatření, které mají směřovat k cirkularitě napříč odvětvími. Formulován je zatím poměrně obecně, není tedy jasné, jakým způsobem bude snaha o naplnění cílů probíhat a jaké budou konkrétní požadavky na členské státy.

Pozice ČR, vyjádřená MŽP, je poměrně kritická. Vyjadřuje především obavu, že je v tuto chvíli cílů a požadavků v oblasti oběhového a odpadového hospodářství až příliš (stále probíhá implementace opatření z minulých let, čeká nás implementace směrnice SUP atd…), a může to znamenat pro členské státy velkou zátěž, proto ČR nebude podporovat nové cíle týkající se odpadů a obalů.

Já osobně plně podporuji celoevropský přechod na cirkulární ekonomiku, avšak realizovatelnost, možné přínosy a důsledky nového Plánu, je zatím obtížné posoudit, protože jde zatím spíše o soupis cílů než o jasný postup.


Co je obsahem Nového akčního plánu? (níže jsou jeho nejdůležitější body)

 

BOD 1.
Komise navrhne legislativní iniciativu v oblasti udržitelné výrobkové politiky. Jejím jádrem bude rozšířit působnost směrnice o ekodesignu tak, aby se vztahovala na co nejširší spektrum výrobků.

Budou stanoveny zásady udržitelnosti a regulace těchto aspektů výrobků:

  •  Životnost, znovupoužitelnost, opravitelnost, energetická účinnost
  • Bez nebezpečných látek
  • Zvýšení obsahu recyklovaných materiálů
  • Umožnění repasování a vysoce kvalitní recyklace
  • Zákaz likvidace neprodaného zboží nepodléhajícího zkáze
  • Podpora modelu produkt jako služba
  • Snížení ekologické stopy
  • Digitalizace informací o výrobcích
  • Oceňování výrobků na základě jejich výkonnosti v oblasti udržitelnosti

Záměrem Komise je, aby zásady udržitelnosti výrobků plnily v budoucnosti hlavní úlohu v širším politickém a legislativním vývoji.

BOD 2.
Dalším bodem je větší ochrana a informovanost spotřebitelů, kam je zahrnuta také ochrana před greenwashingem nebo tzv. právo na opravu.

BOD 3.
Součástí jsou další plánovaná opatření, jako je společný evropský datový prostor pro inteligentní oběhové aplikace, a také úsilí o prosazování požadavků na udržitelnost výrobků uváděných na trh EU, zejména prostřednictvím koordinovaných inspekcí a opatření v oblasti dozoru nad trhem.

BOD 4.
Komise navrhne také minimální povinná kritéria a cíle pro zelené veřejné zakázky.

BOD 5.
Plán definuje princip oběhovosti ve výrobních procesech.

BOD 6.
Dále dokument obsahuje obsáhlou kapitolu klíčových hodnot pro jednotlivé typy produktů jako je elektronika a IKT, vozidla, baterie a vozidla, textil, stavebnictví a budovy, potraviny, voda a živiny, plasty, obaly. U obalů jde např. o zpřísnění požadavků na obalové materiály, nadměrné balení, ekodesign obalů nebo společné značení vedoucí k jednoduššímu třídění

BOD 7.
Další částí je politika předcházení vzniku odpadů a podpora principu oběhovosti, kde je deklarováno, že bude předložen návrh na revizi právních předpisů EU týkajících se baterií, obalů, vozidel s ukončenou životností a nebezpečných látek v elektronických zařízeních s cílem předcházet vzniku odpadů, zvýšit obsah recyklovaných materiálů, podporovat bezpečnější a čistší toky odpadů a zajistit vysoce kvalitní recyklaci. Dojde také k přezkumu směrnice 2008/98/ES a EK urychlí provádění nedávno přijatých požadavků pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, poskytne pobídky a podpoří výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti recyklace odpadů.
Tyto a další kroky mají přispět ke snížení celkové produkce odpadů a dosažení cíle snížit do roku 2030 množství nerecyklovaného komunálního odpadu o polovinu.

BOD 8.
Tzv. posílení principu oběhovosti v prostředí bez toxických látek má za cíl, aby se v recyklátu a recyklovaných výrobcích minimalizovaly zakázané a rizikové chemické látky.

BOD 9.
Plán má také ambici na vytvoření fungujícího evropského trhu s druhotnými surovinami.

BOD 10.
Dalším důležitým bodem je omezení vývozu odpadu z EU do třetích zemí, skutečná recyklace v Evropě a boj proti nelegálnímu vývozu odpadu.

BOD 11.
Oběhové hospodářství má fungovat na úrovni regionů, měst i jednotlivců. Má dojít k tvorbě pracovních míst v souvislosti s oběhovým hospodářstvím.

BOD 12.
Plán obsahuje také průřezové oblasti související s cílem klimatické neutrality, s hospodářskými podmínkami, s výzkumem, inovacemi a digitalizací.

BOD 13.
Na závěr je v dokumentu zdůrazněno, že cílem není jen přijetí opatření a splnění cílů v Evropě, ale především transformace hospodářství směrem k oběhovosti na celosvětové úrovni.


Pozice ČR (vybrané body):

ČR podporuje principy oběhovosti, avšak v Plánu vidí mnohé problémy, např. tyto:

  • dokument je příliš obecně formulován, bude obtížné udržet konzistenci dílčích částí,
  • hrozí nepřiměřená zátěž pro členské země,
  • některé aspekty se nedají řešit na úrovni EU – např. textil, jehož produkce se z většiny odehrává mimo EU),
  • chybí důraz na environmentální vzdělávání,
  • chybí reflexe chemické recyklace,
  • při zpřísňování požadavků na obsah chemických látek v recyklovaných výrobcích se budou obtížněji dostávat materiály do recyklace, což znesnadní plnění recyklačních cílů.
  • V blízkém časovém horizontu ČR nebude podporovat doplňování nových neodůvodněných cílů v oblasti odpadů a obalů, neboť v současné chvíli jsou již stanoveny velmi ambiciózní cíle:
    – pro komunální odpad do roku 2035
    – pro obaly do roku 2030
    – členské země mají řadu nových cílů ze směrnice o jednorázových plastech

 

František Elfmark, Piráti (člen výboru životního prostředí)

 

Celý dokument si můžete prohlédnout zde:
https://www.frantisekelfmark.cz/wp-content/uploads/2020/09/Sdeleni-komise-novy-akcni-plan-pro-obehove-hospodarstvi.pdf
https://www.frantisekelfmark.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ramcova_pozice_MZP.docx

Piráti budou prosazovat maximální recyklaci i nadále

Piráti budou prosazovat maximální recyklaci i nadále

Přeměna a modernizace odpadového hospodářství je jedním z dlouhodobých programových cílů Pirátů. Zároveň je nutnou podmínkou celkového zlepšení stavu životního prostředí. Věnuje se tomuto tématu již několik let a upozorňuji na potřebu razantně zvýšit procento recyklace, abychom dosáhli společných evropských cílů oběhového hospodářství. K tomu může dopomoci i nejnovější metoda českých vědců, tzv. katalytické štěpení.

O metodě tzv. katalytického štěpení vynalezené českými vědci nedávno informovala Česká televize. Tato metoda je unikátní v tom, že vstupem do zařízení mohou být různé druhy odpadu, včetně směsného komunálního odpadu nebo jinak obtížně recyklovatelných typů plastů, a výstupem je vždy stejný materiál vhodný pro výrobu plastových výrobků a surový uhlík. Vývoj recyklačních metod jde neustále dopředu, a to i zásluhou českých vědců. Musíme se snažit inovace maximálně využít a uvádět je do praxe, samozřejmě po důkladném otestování a vyloučení negativních vlivů na životní prostředí a lidské zdraví. Nemusíme být skládkou Evropy, ale naopak mozkem recyklace!

Ministerstvo v návrhu nového zákona o odpadech bohužel k recyklaci příliš nesměřuje a je tak otázkou, zda se nových recyklačních metod a kapacit v praxi dočkáme. Body na podporu recyklace, které byly výsledkem práce sněmovní pracovní skupiny, a mezi něž patří třeba snížení sazby DPH na recyklované výrobky a recykláty nebo podpora recyklace v rámci dotačních programů, se do zákona nepromítly, což je škoda. Zákon ještě nemá svou finální podobu, čeká nás třetí čtení zákonu o obalech (září/říjen). Určité zlepšení mohou přinést některé naše pozměňovací návrhy. Konečná podoba nových odpadových zákonů by potom měla být jasná do konce letošního roku 2020.

#pirati #recyklace #odpady #elfmark #obehovehospodarstvi #nejlepsijeodpadkterynevznikne

zdroj: https://www.pirati.cz/tiskove-zpravy/obehove-hospodarstvi.html

Zbavme se konečně plastů na jedno použití, mikroplasty už jsou všudypřítomné

Zbavme se konečně plastů na jedno použití, mikroplasty už jsou všudypřítomné

Směrnice o jednorázových plastech (tzv. SUP) zavádí nová pravidla týkající se plastů na jedno použití. Jejím účelem je zejména snížení množství plastového odpadu v přírodě. Na zavedení směrnice do českého práva nyní pracuje Ministerstvo životního prostředí, v září by měl materiál zamířit do meziresortního připomínkového řízení. V minulých týdnech bylo uveřejněno hned několik studií, které ukazují, jaký je skutečný rozsah problému s plastovým odpadem.  

Podle nové britské studie je množství plastového odpadu v Atlantském oceánu větší, než se předpokládalo. Výzkumníci se totiž zaměřili nejen na plovoucí plastový odpad, ale i na obsah malých plastových částic níže ve vodním sloupci. A výsledkem je odhad 12-21 milionů tun plastového odpadu jen v Atlantském oceánu. To číslo je skutečně obrovské. Musíme si uvědomit, že se tento plast sám zcela nerozloží, ale pouze se rozpadá na menší a menší částečky. Tyto mikroplasty pak nacházíme prakticky všude a je otázkou, jaký dopad to může mít na ekosystémy i na zdraví lidí. 

Na to, že plasty jsou skutečně všudypřítomné, upozornila další studie, která ukázala přítomnost mikroplastů, především Bisfenol A (BPA), ve všech zkoumaných vzorcích lidské tukové a jaterní tkáně. Další vědci navíc upozorňují na to, že mikroplastické částečky jsou příhodným prostředím pro přenos bakterií a virů, což se potvrdilo ve zkoumaných vzorcích mořské vody, kde bylo právě na mikroplastech nalezeno 100-5000x více bakterií rezistentních vůči antibiotikům, než v okolní vodě. A antibiotická rezistence může do budoucna znamenat velké ohrožení. 

EU se snaží problém s plasty a mikroplasty v prostředí řešit snahou o přechod na cirkulární ekonomiku spojenou s menší produkcí odpadu, maximální recyklací, a právě snahou o úplné omezení některých jednorázových plastových výrobků, a to i díky zmiňované směrnici SUP, která se zaměřuje na výrobky, které tvoří téměř polovinu veškerého odpadu v oceánech a velký zdroj mikroplastů. 

 Jedná se o zákaz uvádění jednorázových plastových výrobků na trh, pokud mají ekologickou alternativu. Jde např. o tyčinky do uší, brčka, talíře, příbory, míchátka, tyčky na balonky. U dalších výrobků jako jsou kelímky nebo cigaretové filtry bude cíleno na omezení jejich používání, rozšířenou odpovědnost výrobce, snahu o recyklaci, zvyšování povědomí o negativních vlivech mezi uživateli. 

Pokud by směrnice SUP splnila svůj cíl, budou dopady významné. Jen ona však svět před znečištěním nezachrání. Měla by být jen jedním z kroků, kdy těmi dalšími jsou určitě funkční odpadové zákony, snížení celkové produkce odpadu, podpora recyklace, zkrátka celková přeměna evropského hospodářství k větší cirkularitě.

Autor: František Elfmark

 

Zdroje:
https://www.zmescience.com/science/ocean-plastic-pollution-ocean-food-25234/
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/08/200813142333.htm
https://www.sciencedaily.com/releases/2020/08/200817104325.htm
https://www.acs.org/content/acs/en/pressroom/newsreleases/2020/august/micro-and-nanoplastics-detectable-in-human-tissues.html

Elfmark: Komentář k projednávání třetího čtení oběhového balíčku, zákon o odpadech

Elfmark: Komentář k projednávání třetího čtení oběhového balíčku, zákon o odpadech

Sněmovna ve středu 8. 7. 2020 na plénu  jednala o zákonu o odpadech  (ST 676), který se však nestihl poslanci prohlasovat celý. Na další dva zákony oběhového balíčku (ST 677 Výrobky s ukončenou životností, ST 678 Změnový zákon)  se tím pádem z časových důvodů také nedostalo. Proto budeme všechny tisky projednávat zřejmě někdy v září.

Mé shrnutí najdete níže včetně mého komentáře, který jsem k tomuto tématu na jednání sněmovny přednesl.

V textové podobě si ho můžete přečíst zde.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci říct jen na závěr, že problematika oběhového balíčku je velice složité téma, o čemž svědčí i množství podaných pozměňovacích návrhů (skoro 100 PN).

Jak jsem již zmiňoval, základem pro cokoliv, jsou věrohodná data. Ta zatím dle mého bohužel nemáme. Data o produkci odpadů poskytovaná MŽP a data ČSÚ se liší, a to dost výrazně:

Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle ČSÚ:  28, 4 milionů tun
Celková produkce odpadů v ČR za rok 2018 podle MŽP: 37, 8 milionů tun
Komunální odpad za 2018 podle ČSÚ: 3, 7 milionů  tun
Komunální odpad za 2018 podle MŽP: 5,8 milionů tun

Z těchto dat přitom musíme všichni vycházet, včetně investorů, reportujeme do EU -> jde o skutečně závažný problém. Již jsem zmiňoval usnesení, přijaté na můj návrh na VŽP, a skutečně doufám, že do konce roku MŽP podá dobré zprávy a statistiky budou sjednoceny.

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, co si  o tom myslí pan ministr Brabec? Zda to vnímá stejně jako já, jako velký problém?

Tato legislativa tzv. Oběhový balíček má zajistit jasné dosažení cílů recyklace, která musí být v roce 2035 65% komunálního odpadu. V současnosti v ČR však recyklujeme pouze necelých 39 %.
Musíme tedy zvýšit recyklaci o 27% !!!

Musíme také razantně snížit skládkování, v roce 2035 musí být max. 10 % komunálního odpadu. V současnosti však skládkujeme 46 %. Oproti dnešku musíme skládkování snížit o 36%! (data výše jsou podle údajů MŽP)

OTÁZKA na ministra Brabce: Zajímalo by mne, jakými kroky se chce Ministerstvo k těmto procentům dostat? Jaké udělalo v novele zákonů kroky?

Co se skutečně stane po přijetí oběhového balíčku v podobě, jakou má teď ?

Balíček pomáhá ukončit skládkování, avšak vláda nám navrhuje až v termínu 2030, o kterém se již nedá říct, že je kompromisní, všechny PN do druhého čtení podané PN chtějí rok nižší. Kompromis je tedy 2027-2028. Rok 2030 není ambiciózní.

Neobsahuje dostatečnou podporu recyklace, hrozí přesun recyklovatelného materiálu do ZEVO zařízení (zařízení pro energetické využití odpadu =moderní spalovna), což bude bránit splnění recyklačních cílů.

Chápu, že ZEVO ano, ale pouze v kapacitě, kterou naplníme nerecyklovatelným odpadem z ČR! Kapacitu ZEVO musíme počítat pro cílový stav v roce 2035, kdy bude recyklace 65%, skládkování max. 10% a celková produkce směsného odpadu by podle Evropského akčního plánu měla být snížena až o 50%.

Proto předkládáme množství PN (celkem 29), o kterých jsem přesvědčen, že by tomuto procesu prospěly a zlepšily celé oběhové hospodářství České republiky. 

Řešili jsme, že zástupci měst a obcí si stěžují, že se jim zvýší náklady. Ano, protože někteří politici populisticky naháněli voliče tím, že například dali poplatky za komunální odpad občanům zdarma nebo s výraznou slevou. Teď se ovšem bojí, že s navýšením poplatku za skládkování o voliče přijdou. Protože to již nepůjde hradit z městských rozpočtů atd. To je jeden z určitých problémů.

Prosím vážené kolegyně a kolegové, zkusme se před hlasováním zamyslet a podpořme PN, které pomáhají situaci zlepšit a dospět k jasným cílům. To, jak budeme dnes hlasovat, vážené poslankyně a poslanci, ovlivní naše životy na dalších 15 let.

Jak jsem říkal v mé řeči ve druhém čtení, jedná se převážně v konečné fázi o politické rozhodnutí…..pane Brabče

——

Nebuďme stále popelnicí Evropy, prosím. Posuňme se k 21. století a buďme sebevědomí.

Děkuji všem za trpělivost a vaši pozornost.