od webmaster | Pro 16, 2020 | Novinky
Po šesti letech jsme se dočkali. Nová odpadová legislativa nabývá účinnosti od 1. ledna 2021. Výsledná podoba zákonů je kompromisem, který prošel na poslední chvíli. Co na to říkají Piráti, strana, která prosazuje moderní přístup k odpadům? Je podle nich schválená verze dostatečně ambiciózní?
Oslovili jsme proto Františka Elfmarka, poslance PSP ČR a požádali o vyjádření, jak se Piráti staví k nové odpadové legislativě:
Zcela zásadní pro Piráty je maximalizace recyklace. V tomto ohledu v zákoně postrádáme prvky, které by odpad, který se již nebude smět ukládat na skládky, přesměrovaly právě do recyklace.
V současném nastavení, kdy v zákoně není žádný ekvivalent skládkovacího poplatku také pro energetické využití a není tam ani podpora odbytu recyklátu a recyklace např. pomocí daňového zvýhodnění, se obáváme, že dojde pouze k přesunu využitelného odpadu ze skládek do ZEVO.
Za málo ambiciózní považujeme také ukončení skládkování až v roce 2030 – tak velký odklad oproti původně plánovanému roku 2024 je podle nás zbytečný a brzdí ČR v rozvoji recyklace.
Dále je zklamáním, že se nám nepodařilo do zákona prosadit monitoring, přísnější zabezpečení a online evidenci skládek. Když už budeme sládkovat o 6 let déle, měli bychom se snažit skládky maximálně zabezpečit.
Jako problém také vidíme možnost dovozu odpadu ze zahraničí do ČR.
Do zákona o obalech bychom zase uvítali větší specifikaci podmínek, umožňujících dobrovolné zálohování PET lahví a hliníkových plechovek – navrhovali jsme pozměňovací návrh, který se soustředil kromě prostého umožnění zálohování také na zabránění diskriminaci malých a venkovských prodejen, ke které by v souvislosti se zavedením zálohování mohlo dojít, či na zabezpečení prostředků, které mají být vráceny spotřebitelům při výkupu obalů.
Za riziko potom považujeme, že nové podmínky pro získání autorizace AOS jsou nastaveny natolik přísně, že je dosavadní žadatelé o autorizaci označují za prakticky nesplnitelné.
Jako červená linka se pak novou legislativou táhne problém s dvojími daty o odpadech, který znesnadňuje plánování nových recyklačních i spalovacích kapacit. V této věci nyní čekám na odpověď ministra Brabce na svou interpelaci.
zdroj: https://www.komunalniekologie.cz/info/frantisek-elfmark-co-rikaji-na-novou-odpadovou-legislativu-pirati
od webmaster | Lis 27, 2020 | Novinky
V České Republice dlouhodobě existuje problém s daty o produkci odpadu. Máme zde dvojí data – oficiální statistiku Ministerstva životního prostředí, vycházející ze systému ISPOP, a statistiku vedenou Českým statistickým úřadem v souladu s metodikou Eurostatu. Do národních strategických dokumentů (např. Státní politika životního prostředí, Plány odpadového hospodářství) jsou používána pouze data MŽP. I ve zprávě RIA k novele Zákona o odpadech byla použita data MŽP, a to dokonce i v mezinárodních srovnáních, kde data ostatních států vychází ze statistiky Eurostatu.
Již v roce 2014 byla data a metodika ČSÚ označena za správnou podle evropského systému zástupci Eurostat. Evropská komise se také v témže roce v souvislosti s OPŽP rozhodla využívat pouze data Eurostatu, který přebírá data ČSÚ. Statistika MŽP se naproti tomu podle Eurostatu jeví užitečnou spíše ve sledování toku odpadů, nikoli pro vykazování dat o samotné celkové produkci odpadů. Metodika MŽP totiž není v souladu s evropským statistickým systémem.
Nejen celkové množství odpadu, ale i poměrné zastoupení způsobů nakládání s odpadem se mezi systémy ČSÚ a MŽP velmi liší. Např. u energetického využití komunálního odpadu odpadu je poměr k celkové produkci odpadu u statistiky MŽP nižší než u dat ČSÚ, u recyklace je tomu naopak. Z toho pak vyplývají problémy pro plánované záměry budování recyklačních zařízení i zařízení na energetické využití odpadu – není jasné, jakými daty by se investoři měli řídit při plánování záměrů a především jejich kapacit.
V roce 2016 byla uzavřena dohoda mezi MŽP a ČSÚ, která měla zajistit nápravu tohoto stavu. Bylo dohodnuto, že dojde k auditu ISPOP a snížení nesrovnalostí v datech obou institucí tak, aby data MŽP byla statisticky korektní a ČSÚ je mohl pro statistické účely přebírat.Tento audit však podle všeho nebyl dodneška dokončen a MŽP přesto požaduje, aby ČSÚ přebíral data ze systému ISPOP.
Požádal jsem pana ministra Brabce, aby mi zodpověděl následující otázky:
- Proč stále nebyl dokončen audit ISPOP, uvedený ve smlouvě z roku 2016? Jaké jsou jeho průběžné výsledky a kdy bude dokončen?
- V usnesení VŽP jsme požadovali nápravu stavu dvojích dat do konce letošního roku. Jaké kroky jste k tomu podnikli a co ještě zbývá udělat?
- V odpovědi na interpelaci poslankyně Krutákové pan premiér uvedl, že v roce 2019 došlo k zásadnímu posunu. ČSÚ údajně vyhodnotil data MŽP o komunálním odpadu z obcí jako použitelná a akceptoval jejich používání. Proto bych se chtěl zeptat, co tento posun způsobilo – změnilo MŽP metodiku získávání těchto dat? Je již v souladu s evropským statistickým systémem?
- Jaké byly již provedeny kroky k tomu, aby všechna data MŽP byla v souladu s evropskou metodikou a mohla tedy být přebírána ČSÚ pro vytváření statistik a reportování do EU?
- Jaká data bude ČR reportovat v příštím roce do Eurostatu?
- Jakými daty by se měli řídit investoři do zařízení na nakládání s odpadem?
- Proč nebyly do nového Zákona o odpadech zapracovány všechny připomínky ČSÚ, které úřad navrhoval z důvodu, aby data z administrativního systému splňovala evropská statistická kritéria? V odpovědi na interpelaci kolegyně Krutákové pan premiér tvrdil, že připomínky byly zapracovány, avšak např. požadavek na vymezení pojmů “provozovna” a “provozovatel”, tedy připomínka, kterou ČSÚ označilo za zásadní, nebyl do zákona promítnut s vysvětlením, že to není potřeba.
František Elfmark, člen výboru pro životní prostředí
zdroj: https://www.frantisekelfmark.cz/dnes-jsem-take-ministra-brabce-interpeloval-kvuli-problematice-dvojich-dat/
od webmaster | Lis 16, 2020 | Novinky
Vracíme se k případu skládky v Čáslavi. Spor mezi městem a provozovatelem skládky o nedoplatky za uložený odpad přerostl lokální rozměry. Podle zjištění města Čáslavi jde o daňové úniky v řádu miliard a ztráty se dotýkají i státu. Provozovatel skládky tvrdí, že s odpady nakládá podle zákona. Z pravomocných pokut inspekce ŽP vyplývá opak. Také správní řízení, která k tomu na kraji začala, nelegální nakládání s odpady v podstatě potvrdila. Snahu obcí o nápravu ale teď znemožnil pozměňovací návrh k zákonu o odpadech, který nedávno prošel sněmovnou. Tento návrh legalizuje, a to dokonce zpětně, kritizované obcházení zákona. Podle Transparency Int. jde o jasný úkaz lobbingu v neprospěch státu i obcí.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/220562248410017-vyzva-k-rezignaci/?fbclid=IwAR1hFEX1GXAKgZ1g2NfWOdqzxzgSnDX4qy1u8rvR85RubqJGth-agUBT-wI
od webmaster | Říj 24, 2020 | Novinky
Jedním z nejdiskutovanějších témat nového Zákona o odpadech byl a je termín zákazu skládkování využitelných odpadů. Spolu s poslankyní Pekarovou-Adamovou jsme se snažili do zákona pomocí pozměňovacích návrhů prosadit původně plánovaný termín, tedy rok 2024, nebo alespoň kompromisní rok 2027. Ani jeden z těchto návrhů však v Poslanecké sněmovně neprošel a v zákoně, který nyní míří do Senátu, je rok 2030.
Potřeba co nejdřívějšího konce skládkování vychází zejména z toho, že úniky methanu ze skládek přispívají ke klimatickým změnám, a kvůli nedostatečnému zabezpečení mají skládky často další negativní vlivy na životní prostředí (průsaky, požáry). Kromě toho je však skutečnost, že ČR skládkuje neupravený komunální odpad, obsahující recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady, v rozporu s evropskou skládkovou směrnicí.
Odpadový expert hnutí DUHA, pan Ivo Kropáček, se přímo na Evropskou Komisi obrátil s dotazem, zda posun termínu zákazu skládkování není v rozporu s unijními předpisy. Nyní dorazila odpověď1, kde Paul Speight z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise mimo jiné upozorňuje na to, že od roku 2018 stále probíhá horizontální šetření pro 11 členských států včetně Česka, které se zabývá uplatňováním čl. 1 odst. 1 a čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů a článků 4, 13 a čl. 16 odst. 1 směrnice 2008/98/ES (rámcová směrnice o odpadech).
Speight v dopise upozorňuje na pravděpodobně špatné pochopení skládkové směrnice ze strany MŽP, neboť možnost tříděného sběru u zdroje nestačí, pokud se na skládku i přesto dostávají recyklovatelné a rozložitelné odpady:
“Rád bych zdůraznil, že skutečnost, že v dané zemi existuje možnost tříděného sběru, nevylučuje povinnost zpracovávat odpady ukládané na skládky. Směsné odpady jsou v Česku nadále ukládány na skládky, takže tyto odpady musí být před uložením zpracovány extrakcí recyklovatelných odpadů a stabilizací biologicky rozložitelných odpadů, jak to požaduje čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů, který byl vyložen v rozsudku Soudního dvora ve věci C-323/13 (Malagrotta). Tato povinnost by se stala bezpředmětnou, pouze pokud by tříděný sběr v dané zemi probíhal tak, že se recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady na skládky vůbec nedostanou.”
Toto je dle mého názoru jen dalším podnětem pro to, aby byl termín zákazu skládkování ještě přehodnocen. Nyní mají tuto možnost senátoři a já doufám, že se o termínu skládkování bude v Senátu jednat. Ukládání recyklovatelných a rozložitelných odpadů na skládky není v souladu s přechodem na oběhový způsob hospodářství a musíme ho ukončit co nejdříve.
Nejvýraznější argument pro odsun na rok 2030 je nepřipravenost dotčených subjektů. Zde bych rád upozornil na dopis, který jsem dostal od pana Cyrila Klepka, zakladatele digitálního odpadového tržiště, který upozorňuje na výzvu “Zero Landfill Commitment 2024”, kde se firmy jako např. IKEA ČR a Kofola, ale i třeba městem vlastněná firma EKO servis Zábřeh, která mimo jiné sváží odpad, zavazují k tomu, že v rámci svého provozu skoncují se skládkováním odpadů již v původním termínu, tedy do roku 2024, a budou veškeré použitelné materiály využívat naplno. Věřím, že tuto snahu budou mít i další firmy a obce, a že v ČR je reálné ukončit skládkování využitelných odpadů dříve než v roce 2030.
Dopis – Odpověď EK : ke stažení
František Elfmark, člen vžp
od webmaster | Říj 16, 2020 | Novinky, zero-waste
Kdo sleduje moje aktivity v oblasti oběhového hospodářství a odpadové legislativy, ten si nejspíše všiml, že se snažím, abychom naše nakládání s odpady zefektivnili a vyprodukovaný odpad maximálně využili.
Za nejlepší odpad však považuji ten, který vůbec nevznikne.
Minimalizaci odpadu, maximální třídění a skutečnou recyklaci se snažím prosazovat v celostátní politice, avšak zrovna co se týče snižování množství odpadu, mnoho věcí můžeme dělat i na úrovni jednotlivce. Proto jsem se rozhodl začít cyklus článků o Zero waste, což je v doslovném překladu “nulový odpad”. Jde však spíše o metodu, jak vlastní produkci odpadu systematicky snižovat (každý krok se počítá a nejde o to, snížit odpad až na nulu :)) a zároveň omezit plýtvání zdroji a surovinami.
Zero waste metodu považuji za inspirativní a myslím si, že by ji každý z nás v rámci svých možností mohl zkusit aplikovat. Kromě samotného snížení množství odpadu má pozitivní vedlejší efekt – nutí nás uvědomit si, jaké vlastně máme spotřební návyky. A to považuji za užitečné nejen z hlediska produkce odpadu.
Za zakladatelku Zero waste je považována američanka Bea Johnson, která je takovou Zero waste celebritou. Směsný odpad, který její domácnost vyprodukuje za rok, se totiž vejde do jediné zavařovací sklenice. Pro srovnání, průměrný obyvatel ČR vyprodukuje takových sklenic více než 250x více (průměr ČR je 264 kg směsného komunálního odpadu osoba/rok*)!
Na Zero waste úrovni Bey Johnson sice zdaleka nejsem, ale snažím se principy metody zohledňovat v každodenním životě. V příštích týdnech zde představím postupně jednotlivé principy a to, co na nich vidím zajímavého, jak se promítly do mého života, nebo čeho jsem si v této souvislosti všiml ve svém okolí. Zjistíte například i to, jaký je můj nejoblíbenější Zero waste princip a co o odpadu ví děti ve školkách a jejich rodiče ne.
#nejlepsiodpadjetenkterynevznikne #zijzerowaste #spolecnezameneodpadu #serialzerowaste
František Elfmark, člen výboru pro životní prostředí
Zpráva o ŽP ČR 2018 CENIA https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
V údaji o produkci SKO na osobu je kromě odpadu z domácností zahrnut i nevýrobní odpad z firem (koše na pracovištích), ovšem odpad z domácností tvoří převážnou část.
od webmaster | Říj 16, 2020 | Novinky
Zpravodajská agentura Reuters vydala zajímavý článek, kde se zabývá dopady pandemie nového koronaviru na recyklaci plastů a nabízí výhled do plastové budoucnosti.
Ty nejzajímavější informace jsem se rozhodl zveřejnit zde. Celý článek v angličtině k nahlédnutí tady: https://www.reuters.com/investigates/special-report/health-coronavirus-plastic-recycling/
Letošní pandemie způsobila nárůst poptávky po plastových výrobcích jako jsou rukavice, štíty, roušky, přepážky, obaly na potraviny apod. Většina těchto věcí nemůže být z hygienických důvodů recyklována (stejně jako odpad z domácností nemocných, jak jsem informoval zde), končí tak většinou ve spalovně nebo na skládce.
Cenová válka mezi výrobci primárních plastů a recyklovaných plastů pokračuje. Recyklát z této války bohužel nevychází zrovna dobře a oproti primárnímu plastu je stále dražší. Proč? Pandemie způsobila zmenšení poptávky po fosilním palivu (necestuje se), došlo tedy ke zlevnění ropy a tím pádem i ke zlevnění primárního plastu, který se právě z ropy vyrábí.
Graf cen primárního a recyklovaného plastu:
V důsledku těchto faktorů v obalovém průmyslu poklesla poptávka po recyklovaném plastu ve druhém čtvrtletí 2020 v Evropě o 20-30%, v jižní a jihovýchodní Asii dokonce až o 50%. Dokonce i RPET (nejčastěji recyklovaný obalový plast) je nyní o 83-93% dražší než primární PET a jeho cena stále roste.
Velké firmy jako je Coca-Cola, Pepsi-Co a Nestlé se i z těchto důvodů pravděpodobně letos nepřiblíží svým závazkům na obsah recyklovaného plastu ve svých obalech. Coca-Cola, Pepsi-Co i Nestlé si již v minulosti daly cíle, kolik recyklátu budou obsahovat jejich obaly, avšak nedostály jim a cíle zrušily. Nedávno (2018) si stanovily cíle nové. Coca-Cola chce mít do r. 2030 50% obalů z recyklovaného materiálu, nyní má 20%. Pepsi-Co chce do r. 2025 25%, v r. 2019 byla na 4%. Nestlé chce 15% do 2025, nyní má 3%.
Naplnění cílů tedy zní dost utopisticky.I kdyby všechny závazky byly dlouhodobě plněny, obsah plastového odpadu v oceánech se stejně do roku 2040 zvedne z nynějších cca 11 milionů tun na 29 milionů tun, jak odhaduje červnová studie neziskové organizace Pew Trust. To je poměrně alarmující. Problém s plastovým odpadem si uvědomují i největší hráči ropného a plastového průmyslu (ExxonMobil, Shell, BASF, INEOS a další). Na boj proti plastovému odpadu se v příštích 5 letech rozhodli investovat 2 miliardy USD. Smutné je, že do nových závodů na výrobu plastů z primárních surovin budou investovat 400 miliard USD. Předpokládají totiž, že zvyšující se životní standard způsobí větší poptávku po plastových výrobcích, zatímco kvůli přechodu na elektromobilitu bude menší poptávka po ropě jakožto palivu a ta bude dále zlevňovat. Chystá se 176 nových petrochemických závodů, z toho 80% v Asii.
Co s tím? Plastové znečištění je celosvětový problém a musíme ho řešit i v Evropě, jak jsem naznačoval již v tomto článku. Proto se snažím pomáhat ČR v přechodu na oběhové hospodářství.
František Elfmark, člen výboru životního prostředí, Piráti
