od webmaster | Říj 20, 2022 | Média, Novinky
Množství vypouštěných rakovinotvorných, mutagenních a reprotoxických látek (látek ohrožujících reprodukci) se meziročně výrazně zvýšilo. Zvýšily se také emise skleníkových plynů a rtuti, na kterých se stále nejvyšší měrou podílejí uhelné elektrárny. Z těch lze za největší znečišťovatele označit elektrárny Počerady a Ledvice. Elektrárna Ledvice je také hlavním provozem stojícím za nárůstem emisí rtuti do ovzduší. Spolana Neratovice ještě zvýšila množství vypouštěných rakovinotvorných látek. Vedle ní však za růstem vypuštěných látek poškozujících lidské zdraví stojí také cementárna Prachovice, která je zároveň skokanem roku, protože poprvé ohlásila téměř osm tun rakovinotvorného benzenu vypuštěného do ovzduší. Dobrou zprávou je nižší množství vypuštěných látek nebezpečných pro vodní organismy, snížení emisí plynů způsobujících kyselé srážky, prachových částic a dioxinů ohlášených do IRZ za celou republiku.
“Na nárůstu emisí látek poškozujících lidské zdraví se sice projevily hlavně změny v hlášení dvou provozů, Spolany Neratovice a Cemexu Prachovice, ale za nárůstem skleníkových plynů stojí nejspíš zvýšení produkce elektřiny po výpadku způsobeném koronavirovými opatřeními. Pokud chceme tuto zátěž snížit, musíme urychlit transformaci energetiky,” komentuje hlavní meziroční změny v ohlášených emisích Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Na nejvyšších místech v žebříčcích znečišťovatelů za rok 2021 figurují zejména provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Nejčastěji se v žebříčcích objevila Liberty Ostrava a. s., po ní elektrárny Prunéřov, Počerady, Chvaletice, Tušimice a Ledvice. Spolana Neratovice enormně zvýšila emise rakovinotvorného vinylchloridu do ovzduší o téměř sedm a půl tuny za rok.
“Kvůli technologickým změnám průmysl vypouští celou řadu nových škodlivin, které se vůbec nesledují, například perfluorované látky anebo bromované dioxiny . Seznam látek monitorovaných a ohlašovaných do IRZ je dvacet let starý a je nutné ho zrevidovat a rozšířit. Proto jsme také před rokem ve výzvě Řeky bez jedů navrhli doplnění a úpravu registru a jsme rádi, že Ministerstvo životního prostředí již nechalo zpracovat studii o ohlašování poly- a perflurovaných látek a rovněž o revizi ohlašovacích prahů pro kyanidy,” doplňuje Jindřich Petrlík.
Vybrané látky s vysokou toxicitou
Rtuť
Osm z deseti největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší představují uhelné elektrárny (na 1.–7. a na 10. místě). Na prvním místě jsou elektrárny Ledvice a na druhém Počerady. Mimo elektrárny obsadily 8. a 9. místo chemička Unipetrol a ocelárna Liberty Ostrava.
Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, k emisím rtuti doplňuje: “Žebříček největších zdrojů úniku rtuti do ovzduší ukazuje, jak je důležité stanovovat limity pro emise a ochranu zdraví lidí a neudělovat z nich rozsáhlé výjimky. Pokud by elektrárny Počerady, Ledvice a Chvaletice tyto výjimky nedostaly a od srpna by plnily nové limity, bylo by znečištění o čtvrtinu nižší. Letos by pak emise klesly na polovinu i v případě výrazně větší výroby elektřiny z uhlí kvůli plynové krizi. Pokud by navíc v minulých deseti letech došlo k rozvoji výroby ze solárních a větrných elektráren podle možností, které Česko má, mohly již loni být emise rtuti z těchto tří elektráren díky nižší výrobě jen na čtvrtinové úrovni. A navíc by bylo vyrobeno téměř stejné množství čisté elektřiny, jakou potřebují české domácnosti.”
Souvislosti rtuťových emisí s právní situací vysvětluje Eliška Beranová, právnička z organizace Frank Bold: „Neuspokojivou situaci zhoršuje neochota českých úřadů vymáhat dostatečně a důrazně platné právo. Konkrétně v případě rtuťové výjimky pro elektrárnu Chvaletice správní soud vydal v červnu letošního roku usnesení o odkladném účinku, takže provozovatel elektrárny nemá platnou rtuťovou výjimku a to přinejmenším do vynesení rozsudku ve věci. Krajský úřad Pardubického kraje však dosud nepodnikl potřebné právní kroky k tomu, aby provozovatel začal dodržovat běžný (nevýjimkový) emisní limit. Nezákonné znečišťování životního prostředí elektrárnou proto i nyní pokračuje.”
Vedle emisí rtuti do ovzduší stojí za pozornost fakt, že Spolana Neratovice předala v loňském roce v odpadech přes 75 tun rtuti, což je druhá nejvyšší hodnota od roku 2004 po rekordu z roku 2020 (86 tun). Množství je tak enormní, že největší elektrárny v ČR, které ji následují, v odpadech předaly maximálně stovky kilogramů rtuti. Amalgámová elektrolýza pro výrobu chloru, největší zdroj rtuti, byla ve Spolaně ukončena již v roce 2017, odpadu s obsahem rtuti z této výroby se však společnost zbavovala ještě v minulém roce.
Emise škodlivin do ovzduší
Skleníkové plyny
Sedm z deseti největších zdrojů skleníkových plynů představují uhelné elektrárny. Na prvním místě je elektrárna Počerady a na druhém elektrárna Ledvice. Mimo elektrárny jsou v první desítce také huť Liberty, chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, a Třinecké železárny. Emise skleníkových plynů meziročně nejvíce zvýšily elektrárny Ledvice a Chvaletice.
Formaldehyd
Celkové emise formaldehydu jsou podobné jako v roce 2020, nejvíce se na nich podílí podniky zpracovávající dřevo v čele s KRONOSPAN CR, spol. s. r. o. Vedle dřevozpracující firmy se zařadil ale i HP-Pelzer Žatec, vyrábějící akustické izolace do aut, který zesedminásobil množství formaldehydu oproti roku 2020. Meziročně emise formaldehydu o více jak dvě tuny zvýšilo také Dřevozpracující družstvo Lukavec.
Prach
Emise prachu v ČR setrvale klesají, ale neklesají u všech jednotlivých podniků. Rekordmanem v této kategorii je Liberty Ostrava a. s., která meziročně zvýšila emise prachu o více než polovinu a stala se tak po několika letech opět největším znečišťovatelem v této kategorii. Může také za to, že narozdíl od České republiky v hlášených emisích prachu z Moravskoslezského kraje došlo k nárůstu.
Reprotoxické látky
Rekordmanem v nárůstu emisí reprotoxických látek je cementárna Cemex Czech republic s. r. o. v Prachovicích. Způsobilo ho historicky první hlášení emisí benzenu, kterého do ovzduší uvolnila téměř osm tun. „Je samozřejmě otázka, zda k emisím stejné látky z cementárny nedocházelo již dříve. To se budeme snažit zjistit,“ řekla Nikola Jelínek ze spolku Arnika.
Arnika sestavuje žebříčky osmnáct let a vychází přitom z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2021 data poskytlo celkem 1245 provozů, což je o 12 méně oproti roku 2020.
Zdroj: https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/v-minulem-roce-podniky-vypustily-opet-vice-toxickych-latek-za-narustem-stoji-hlavne-spolana-neratovice-a-cementarna-prachovice
od webmaster | Čvn 8, 2022 | Média, Novinky
Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval využití prostředků státu a EU v této oblasti mezi lety 2018 až 2020. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si uvědomuje, že vysoká míra skládkování odpadů je problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší, sdělilo ČTK. Hlavním nástrojem je postupné navyšování poplatku za skládkování.
Kontroloři se zaměřili na dotace z evropského operačního programu Životní prostředí 2014–2020, ze kterého ministerstvo rozdělilo do konce roku 2020 devět miliard korun, a také na 600 milionů korun státních dotací.
NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou. Neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky,“ konstatoval NKÚ.
V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, 39 procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen 13 procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.
Ministerstvo odmítlo tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. „Zlepšení situace tak očekáváme v nebližších letech, tak jak budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe,“ uvedlo MŽP.
NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odkad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády.
Kontroloři poukázali také na to, že poplatek za skládkování zůstal 12 let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Až od roku 2021 se zvýšil na 800 korun. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun. „S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 – tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v ČR zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o 17 procent,“ uvedl NKÚ.
Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v ČR zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.
Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025–2035. Bude zaměřený na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a nové požadavky evropské legislativy.
zdroj: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nku-v-cesku-se-nemeni-nakladani-s-odpady-dal-prevlada-nevhodne-skladkovani/2215826
od webmaster | Čvc 2, 2021 | Novinky
Oběhové hospodářství bylo 24.6. 2021 tématem dvou online kulatých stolů. Dopoledne jsem spolu s kolegyní Krutákovou pořádal kulatý stůl na téma “Budoucnost recyklace v ČR”, odpoledne jsem spoluzašťitoval kulatý stůl ke směrnici o omezení jednorázových plastů (SUP), rozšířené odpovědnosti výrobců a ekomodulaci.
Maximální recyklaci považuji za nezbytnou pro přechod na oběhové hospodářství. Jelikož však podporu recyklace ze strany nových zákonů nevidím jako dostatečnou, uspořádal jsem kulatý stůl právě s cílem prodiskutovat s odborníky možnosti navýšení recyklace. Vystupující napříč spektrem od zástupců MŽP a společnosti EKO-KOM, přes asociace až po zástupce recyklačního průmyslu se celkem shodli v tom, že recyklaci je skutečně třeba podpořit, problém je zejména s recyklací plastů a s váznoucí poptávkou po recyklovaných výrobcích. K řešení se každý stavěl z trochu jiného úhlu.
Dle mého názoru by odpovědnost za produkci a zpracování odpadu měla dopadat ve větší míře na výrobce, tak aby byli motivováni k přechodu na recyklované a recyklovatelné materiály.
Naprosto souhlasím s tím, že zásadním problémem je nedostatečná poptávka po recyklátu a tím pádem nedostatečná motivace pro recyklaci.
Řešení je komplexní, musíme zkombinovat:
- Efektivní ekomodulaci, tedy zvýhodnění šetrných obalů.
- Legislativně nastavené recyklační cíle, podporu vzniku a modernizaci recyklačních závodů, třídicích linek a nových technologií (včetně chemické recyklace, které se kulatý stůl také věnoval).
- Zelené zadávání zakázek.
- Osvětu spotřebitelů a další nástroje.
Je toho hodně, ale věřím, že postupnými kroky to zvládneme.
Kulatý stůl ke směrnici o jednorázových plastech byl taktéž velmi zajímavý. Jelikož jsem sněmovním zpravodajem obou tisků, které směrnici implementují, a téma mne velmi zajímá, založil jsem již před časem pracovní skupinu složenou zejména ze zástupců společností, jichž se změny budou týkat, a probíral s nimi jejich pohled na jednorázové výrobky, obaly a novou legislativu.
Diskuze na kulatém stole se od samotného tématu směrnice a implementační legislativy rychle přesunula zejména k otázce zálohování nápojových obalů a možnosti vzniku více autorizovaných obalových společností.
V kontextu směrnice o jednorázových plastech se na rozdíl od MŽP kloním k názoru, že zálohy by byly nápomocné odklonu lahví ze směsného odpadu i z přírody a k získání čistého recyklátu. Taktéž možnost fungování více AOS na našem trhu nepovažuji za problém, ale za zajímavou možnost.
Jelikož obě tato témata jsou komplexní, do jisté míry kontroverzní a velmi obsáhlá, podporuji nápad vzešlý z diskuze, a jsem připraven uspořádat další dva kulaté stoly, jeden zaměřený pouze na zálohování a druhý k podmínkám pro autorizované obalové společnosti.
František Elfmark, vizionář v oblasti oběhového hospodářství
⇒ Zvukový záznam z obou kulatých stolů a také prezentace vystupujících odborníků si můžete prohlédnout na webových stránkách Výboru pro životní prostředí.
- https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=30
- https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=29
od webmaster | Čvc 2, 2021 | Novinky
Asi nikoho z nás nepřekvapuje, že přibližně 80 % odpadu v oceánu je tvořeno plasty.
- 10 výrobků ze 112 identifikovaných tvoří přitom tři čtvrtiny veškerého odpadu. Žebříček vedou obaly od jídla a nápojů – krabičky na jídlo s sebou, PET lahve, sáčky, kelímky…
- Na plážích je potom časté obrovské množství nedopalků. I když jsem kuřák, nemám rád znečišťování pláží vajgly a snažím se všechen vyprodukovaný odpad z pláže zase odnést. Máte to stejně?
- Jen 22 % odpadu v oceánech pochází z rybaření, lodní dopravy a dalších vodních aktivit. Zbytek pochází ze souše.
Zatímco dále v moři a na hlubokém mořském dně nacházíme hlavně mikroplasty, plastový odpad před rozpadem se hromadí při pobřeží – je zde tak šace odpad řešit dříve, než se z něj stanou prakticky nezachytitelné mikroplasty a zmizí v oceánu.
Autoři studie upozorňují na to, že ačkoli počínající snahy o omezení jednorázových plastů v EU a USA jsou chvályhodné, nestačí. Měli bychom se zaměřit na snižování množství odpadu jako takového, zavedení principů rozšířené odpovědnosti výrobce a u alternativ k plastům se zabývat jejich vlivem na životní prostředí v celém životním cyklu. S tím naprosto souhlasím.
Zdroje:
https://phys.org/news/2021-06-full-picture-nature-ocean-litter.html
https://www.pexels.com/cs-cz/foto/plaz-pisek-ocean-pobrezi-2827735/
od Jana Míšková | Kvě 28, 2021 | Média, Nezařazené, Novinky
Podle nové studie agentury Smithers celosvětová spotřeba plastového obalového materiálu letos oproti loňskému roku vzroste o 4,7 % a v letech 2021–2026 dále poroste o 3,5 % a dosáhne až na 73,1 milionu tun (v roce 2020 šlo o 54 tun). Růst spotřeby se předpokládá zejména v Asii a poptávka bude především po PP, PE a směsných plastech.
Dobrou zprávou však je, že se předpokládá také nárůst využívání rPET a to i pro potravinářské účely a také rozvoj metod a zvýšení účinnosti jak mechanické, tak i chemické recyklace. Dojde také k navýšení financování vědy a výzkumu v této oblasti a v oblasti technologií bariérových povlaků.
Zdroj: https://www.svetbaleni.cz/2021/05/21/poroste-spotreba-plastu-i-duraz-na-jejich-udrzitelnost-predpovida-analyza-smithers/?fbclid=IwAR1Qi81F0u4q14ScvcUZQgiHn8SgU66zWNeK6Qjuqo8LBFGgoc0HfrZr92w
od Jana Míšková | Kvě 25, 2021 | Média, Novinky
Plastové znečištění přírody je problémem, který se nyní snaží řešit nejen občanské iniciativy a neziskové organizace, ale i politici, výrobci a prodejci.
V případě jednorázových plastů a plastových obalů bych v této souvislosti zmínil zejména směrnici SUP (omezení vybraných jednorázových plastových výrobků) a ekomodulaci.
Jsem pro, aby obaly byly:
- co nejšetrnější k přírodě,
- aby se analyzoval jejich dopad na životní prostředí v celém životním cyklu (LCA),
- aby výrobci i spotřebitelé byli motivování k přechodu na ekologičtější varianty.
Toto téma najdete i v našem volebním programu.
Uvědomuji si však, že najít nejvhodnější obal z hlediska uchování obsahu a šetrnosti k přírodě není vůbec jednoduché, a proto tomuto hledání musíme věnovat čas a prostředky. Natož když zohledníme další, a pravděpodobně vůbec nejdůležitější aspekt. Tím je zdravotní nezávadnost.
Nová studie Arniky upozorňuje na přítomnost tzv. PFAS v obalech jídla z fastfoodů, v papírových taškách a dalších výrobcích.
PFAS jsou syntetické látky, které obsahují extrémně silné chemické vazby, kvůli tomu jsou prakticky nerozložitelné a přezdívá se jim “věčné chemikálie”. Jejich funkcí ve výrobcích je ochrana před prosáknutím vody a mastnoty.
Smutné je, že nejvíce těchto látek obsahují obaly, které se používají právě jako alternativa k plastům – krabičky na jídlo a jednorázové nádobí z cukrové třtiny.
Tyto látky přetrvávají velmi dlouho jak v lidském těle, tak v přírodě. Mohou mít karcinogenní účinky, zvyšují také hodnotu cholesterolu v krvi.
Ochrana ekosystémů a našeho zdraví tak jde ruku v ruce. Ukazuje se, že nahrazení polystyrenových krabiček na jídlo těmi sice z rozložitelných materiálů ale obsahujícími potenciálně nebezpečné chemikálie, není cesta. Materiál budoucnosti tak musíme hledat dál.
A jaký je podle Vás ideální obalový materiál? Co je pro Vás při výběru obalu důležité?
Zdroje:
https://arnika.org/fastfoodove-retezce-v-cesku-pouzivaji-toxicke-obaly-na-potraviny-rika-nova-studie
https://echa.europa.eu/cs/hot-topics/perfluoroalkyl-chemicals-pfas
https://arnika.org/perfluorovane-a-polyfluorovane-latky-pfas
https://www.epa.gov/pfas/basic-information-pfas
