Výzva k rezignaci, kauza Čáslav (Nedej se plus)

Vracíme se k případu skládky v Čáslavi. Spor mezi městem a provozovatelem skládky o nedoplatky za uložený odpad přerostl lokální rozměry. Podle zjištění města Čáslavi jde o daňové úniky v řádu miliard a ztráty se dotýkají i státu. Provozovatel skládky tvrdí, že s odpady nakládá podle zákona. Z pravomocných pokut inspekce ŽP vyplývá opak. Také správní řízení, která k tomu na kraji začala, nelegální nakládání s odpady v podstatě potvrdila. Snahu obcí o nápravu ale teď znemožnil pozměňovací návrh k zákonu o odpadech, který nedávno prošel sněmovnou. Tento návrh legalizuje, a to dokonce zpětně, kritizované obcházení zákona. Podle Transparency Int. jde o jasný úkaz lobbingu v neprospěch státu i obcí.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/220562248410017-vyzva-k-rezignaci/?fbclid=IwAR1hFEX1GXAKgZ1g2NfWOdqzxzgSnDX4qy1u8rvR85RubqJGth-agUBT-wI

Pozdní zákaz skládkování je v rozporu s Evropskou směrnicí

Pozdní zákaz skládkování je v rozporu s Evropskou směrnicí

Jedním z nejdiskutovanějších témat nového Zákona o odpadech byl a je termín zákazu skládkování využitelných odpadů. Spolu s poslankyní Pekarovou-Adamovou jsme se snažili do zákona pomocí pozměňovacích návrhů prosadit původně plánovaný termín, tedy rok 2024, nebo alespoň kompromisní rok 2027. Ani jeden z těchto návrhů však v Poslanecké sněmovně neprošel a v zákoně, který nyní míří do Senátu, je rok 2030.

Potřeba co nejdřívějšího konce skládkování vychází zejména z toho, že úniky methanu ze skládek přispívají ke klimatickým změnám, a kvůli nedostatečnému zabezpečení mají skládky často další negativní vlivy na životní prostředí (průsaky, požáry). Kromě toho je však skutečnost, že ČR skládkuje neupravený komunální odpad, obsahující recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady, v rozporu s evropskou skládkovou směrnicí. 

 

 

Odpadový expert hnutí DUHA, pan Ivo Kropáček, se  přímo na Evropskou Komisi obrátil s dotazem, zda posun termínu zákazu skládkování není v rozporu s unijními předpisy. Nyní dorazila odpověď1, kde Paul Speight z Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise mimo jiné upozorňuje na to, že od roku 2018 stále probíhá horizontální šetření pro 11 členských států včetně Česka, které se zabývá uplatňováním čl. 1 odst. 1 a čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů a článků 4, 13 a čl. 16 odst. 1 směrnice 2008/98/ES (rámcová směrnice o odpadech).

Speight v dopise upozorňuje na pravděpodobně špatné pochopení skládkové směrnice ze strany MŽP, neboť možnost tříděného sběru u zdroje nestačí, pokud se na skládku i přesto dostávají recyklovatelné a rozložitelné odpady: 

“Rád bych zdůraznil, že skutečnost, že v dané zemi existuje možnost tříděného sběru, nevylučuje povinnost zpracovávat odpady ukládané na skládky. Směsné odpady jsou v Česku nadále ukládány na skládky, takže tyto odpady musí být před uložením zpracovány extrakcí recyklovatelných odpadů a stabilizací biologicky rozložitelných odpadů, jak to požaduje čl. 6 písm. a) směrnice o skládkách odpadů, který byl vyložen v rozsudku Soudního dvora ve věci C-323/13 (Malagrotta). Tato povinnost by se stala bezpředmětnou, pouze pokud by tříděný sběr v dané zemi probíhal tak, že se recyklovatelné a biologicky rozložitelné odpady na skládky vůbec nedostanou.”

Toto je dle mého názoru jen dalším podnětem pro to, aby byl termín zákazu skládkování ještě přehodnocen. Nyní mají tuto možnost senátoři a já doufám, že se o termínu skládkování bude v Senátu jednat. Ukládání recyklovatelných a rozložitelných odpadů na skládky není v souladu s přechodem na oběhový způsob hospodářství a musíme ho ukončit co nejdříve. 

Nejvýraznější argument pro odsun na rok 2030 je nepřipravenost dotčených subjektů. Zde bych rád upozornil na dopis, který jsem dostal od pana Cyrila Klepka, zakladatele digitálního odpadového tržiště, který upozorňuje na výzvu “Zero Landfill Commitment 2024”, kde se firmy jako např. IKEA ČR a Kofola, ale i třeba městem vlastněná firma EKO servis Zábřeh, která mimo jiné sváží odpad, zavazují k tomu, že v rámci svého provozu skoncují se skládkováním odpadů již v původním termínu, tedy do roku 2024, a budou veškeré použitelné materiály využívat naplno. Věřím, že tuto snahu budou mít i další firmy a obce, a že v ČR je reálné ukončit skládkování využitelných odpadů dříve než v roce 2030.

Dopis – Odpověď EK : ke stažení

František Elfmark, člen vžp

Zero waste není jen módní vlna, ale příležitost jak pomoci přírodě i celé naší planetě #1

Kdo sleduje moje aktivity v oblasti oběhového hospodářství a odpadové legislativy, ten si nejspíše všiml, že se snažím, abychom naše nakládání s odpady zefektivnili a vyprodukovaný odpad maximálně využili.

Za nejlepší odpad však považuji ten, který vůbec nevznikne. 

Minimalizaci odpadu, maximální třídění a skutečnou recyklaci se snažím prosazovat v celostátní politice, avšak zrovna co se týče snižování množství odpadu, mnoho věcí můžeme dělat i na úrovni jednotlivce. Proto jsem se rozhodl začít cyklus článků o Zero waste, což je v doslovném překladu “nulový odpad”. Jde však spíše o metodu, jak vlastní produkci odpadu systematicky snižovat (každý krok se počítá a nejde o to, snížit odpad až na nulu :)) a zároveň omezit plýtvání zdroji a surovinami.

Zero waste metodu považuji za inspirativní a myslím si, že by ji každý z nás v rámci svých možností mohl zkusit aplikovat. Kromě samotného snížení množství odpadu má pozitivní vedlejší efekt – nutí nás uvědomit si, jaké vlastně máme spotřební návyky. A to považuji za užitečné nejen z hlediska produkce odpadu.

Za zakladatelku Zero waste je považována američanka Bea Johnson, která je takovou Zero waste celebritou. Směsný odpad, který její domácnost vyprodukuje za rok, se totiž vejde do jediné zavařovací sklenice. Pro srovnání, průměrný obyvatel ČR vyprodukuje takových sklenic více než 250x více (průměr ČR je 264 kg směsného komunálního odpadu osoba/rok*)!

Na Zero waste úrovni Bey Johnson sice zdaleka nejsem, ale snažím se principy metody zohledňovat v každodenním životě. V příštích týdnech zde představím postupně jednotlivé principy a to, co na nich vidím zajímavého, jak se promítly do mého života, nebo čeho jsem si v této souvislosti všiml ve svém okolí. Zjistíte například i to, jaký je můj nejoblíbenější Zero waste princip a co o odpadu ví děti ve školkách a jejich rodiče ne.

#nejlepsiodpadjetenkterynevznikne  #zijzerowaste #spolecnezameneodpadu #serialzerowaste

František Elfmark, člen výboru pro životní prostředí


Zpráva o ŽP ČR  2018 CENIA https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2020/05/Zprava_o_ZP_CR_2018.pdf
V údaji o produkci SKO na osobu je kromě odpadu z domácností zahrnut i nevýrobní odpad z firem (koše na pracovištích), ovšem odpad z domácností tvoří převážnou část.

 

Recyklace plastů zasažena pandemií

Recyklace plastů zasažena pandemií

Zpravodajská agentura Reuters vydala zajímavý článek, kde se zabývá dopady pandemie nového koronaviru na recyklaci plastů a nabízí výhled do plastové budoucnosti.

Ty nejzajímavější informace jsem se rozhodl zveřejnit zde. Celý článek v angličtině k nahlédnutí tady: https://www.reuters.com/investigates/special-report/health-coronavirus-plastic-recycling/

Letošní pandemie způsobila nárůst poptávky po plastových výrobcích jako jsou rukavice, štíty, roušky, přepážky, obaly na potraviny apod. Většina těchto věcí nemůže být z hygienických důvodů recyklována (stejně jako odpad z domácností nemocných, jak jsem informoval zde), končí tak většinou ve spalovně nebo na skládce.

Cenová válka mezi výrobci primárních plastů a recyklovaných plastů pokračuje. Recyklát z této války bohužel nevychází zrovna dobře a oproti primárnímu plastu je stále dražší. Proč? Pandemie způsobila zmenšení poptávky po fosilním palivu (necestuje se), došlo tedy ke zlevnění ropy a tím pádem i ke zlevnění primárního plastu, který se právě z ropy vyrábí.

Graf cen primárního a recyklovaného plastu:

 

V důsledku těchto faktorů v obalovém průmyslu poklesla poptávka po recyklovaném plastu ve druhém čtvrtletí 2020 v Evropě o 20-30%, v jižní a jihovýchodní Asii dokonce až o 50%. Dokonce i RPET (nejčastěji recyklovaný obalový plast) je nyní o 83-93% dražší než primární PET a jeho cena stále roste.

Velké firmy jako je Coca-Cola, Pepsi-Co a Nestlé se i z těchto důvodů pravděpodobně letos nepřiblíží svým závazkům na obsah recyklovaného plastu ve svých obalech. Coca-Cola, Pepsi-Co i Nestlé si již v minulosti daly cíle, kolik recyklátu budou obsahovat jejich obaly, avšak nedostály jim a cíle zrušily. Nedávno (2018) si stanovily cíle nové. Coca-Cola chce mít do r. 2030 50% obalů z recyklovaného materiálu, nyní má 20%. Pepsi-Co chce do r. 2025 25%, v r. 2019 byla na 4%. Nestlé chce 15% do 2025, nyní má 3%.

Naplnění cílů tedy zní dost utopisticky.I kdyby všechny závazky byly dlouhodobě plněny, obsah plastového odpadu v oceánech se stejně do roku 2040 zvedne z nynějších cca 11 milionů tun na 29 milionů tun, jak odhaduje červnová studie neziskové organizace Pew Trust. To je poměrně alarmující. Problém s plastovým odpadem si uvědomují i největší hráči ropného a plastového průmyslu (ExxonMobil, Shell, BASF, INEOS a další). Na boj proti plastovému odpadu se v příštích 5 letech rozhodli investovat 2 miliardy USD. Smutné je, že do nových závodů na výrobu plastů z primárních surovin budou investovat 400 miliard USD. Předpokládají totiž, že zvyšující se životní standard způsobí větší poptávku po plastových výrobcích, zatímco kvůli přechodu na elektromobilitu bude menší poptávka po ropě jakožto palivu a ta bude dále zlevňovat. Chystá se 176 nových petrochemických závodů, z toho 80% v Asii.

Co s tím? Plastové znečištění je celosvětový problém a musíme ho řešit i v Evropě, jak jsem naznačoval již v tomto článku. Proto se snažím pomáhat ČR v přechodu na oběhové hospodářství.

František Elfmark, člen výboru životního prostředí, Piráti

Schválením Pozměňovacího návrhu Staňka a Zahradníka došlo k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo

V souvislosti s novou podobou zákona o odpadech, kterou minulý týden schválila ve třetím čtení poslanecká sněmovna, se nyní diskutuje o některých kontroverzních schválených pozměňovacích návrzích. Jedná se především o pozměňovací návrh (PN) poslanců Staňka a Zahradníka. Piráti tento PN, který v podstatě umožňuje zpětné osvobození části odpadu od skládkovacích poplatků, nepodpořili, a jak na Výborech, tak na třetím čtení, byli proti, neboť de facto umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se doplatku stamilionových částek.

„Návrh umožňuje skládkovacím firmám vyhnout se placení poplatků obcím a SFŽP tím, že odpady označí za využité na skládce a použité k výrobě výrobků, a to i zpětně. Vzpomeňme na tzv. Kauzu Čáslav u které se to přímo nabízí. Nově tímto dochází k zásahu do právní jistoty a důvěry v právo formou tzv. zákazu pravé retroaktivity. Nedivil  bych se kdyby v této věci došlo k podání návrhu na zrušení této části zákona k Ústavnímu soudu ČR z důvodu rozporu s ústavním pořádkem ČR.“ okomentoval PN poslanec František Elfmark.

Odkaz na aktuální články:

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hra-o-stamiliony-korun-stankuv-navrh-nahral-skladkarum/r~8a96d528fc1b11eaaabd0cc47ab5f122/?fbclid=IwAR3fyYZfLu3WdckZeJCODvts4BenV_Wd5ItCZ5yaQvUj5cQh9d9Ued2rB6M